V roce 1994 byl v Lillehammeru oficiálně představen první elektromobil od společnosti PIVCO
Nápad vyrábět v Norsku elektromobily vznikl však již v roce 1973. Tehdy mladý inženýr Lars Ringdal inspirovaný patrně právě probíhající celosvětovou energetickou krizí navrhl kompaktní elektrické vozidlo s plastovou karoserií a rámem z kovových profilů. Vozidlo mělo plně vyhovovat právě městskému provozu. Návrh však zůstal mnoho let pouze na papíře, až v roce 1990 se jeho syn Jan Otto Ringdal rozhodl, že sen svého otce zrealizuje. Založil tedy firmu PIVCO na výrobu elektromobilů.
zakladatel firmy PIVCO Jan Otto Ringdal
První dvě generace vyráběných elektromobilů se prodávaly přímo pod značkou PIVCO, třetí generace dostala v roce 1995 samostané označení CityBee.(pro trh USA pouze Citi)
Elektromobil PIVCO druhé generace ještě bez samostatného označení.
Elektromobily PIVCO třetí generace určené pro Evropu se označovaly jako CityBee.
Elektromobily PIVCO třetí generace určené pro USA se označovaly jako Citi.
V roce 1995 se elektromobily CityBee zůčastnily velké Scandinávské elektromobilové rally, kterou vyhrály. V letech 1995-97 bylo vyrobeno cca 200 vozidel PIVCO Citi, z nichž většina směřovala do Californie. Tam se prodávaly v rámci programu BART (Bay Area Rapid Transit).
Pohled na jednotlivé vývojové typy seřazené před výrobním závodem ve městě Aursk
KLIKNĚTE a NAVŠTIVTE továrnu TH!NK v Norsku která se nachází ve městě Aurskog nedaleko OSLA.
Čtvrtá generace byla představena na Symposiu Electric Vehicle v Bruselu v roce 1998. Design nového vozu od společnosti LOTUS Engineering měl velký úspěch, možná právě proto tam byl již tehdy poprvé zveřejněn nový připravovaný název TH!NK City, který tato vozidla nesou dodnes.
Pohled na jeden z prvních prototypů PIVCO Citi 4.generace zkraje roku 1998 ještě bez označením TH!NK.
Oficiální představení elektromobilu PIVCO 4.generace TH!NK City.
Období s FORD Motors Co.
V roce 1999 celou společnost PIVCO koupil FORD a přejmenoval na Think Nordic AS.
Po velkém rozšíření výrobní linky ve městě Aurskog tam bylo vyrobeno více jak 1000 elektromobilů během dvou let. Byla to bezpochyby jedna z nevětších seriových produkcíelektromobilů na světě. TH!NK City se prodávaly celkem ve 14 zemích v Evropě a USA.
Elektromobily Ford TH!NK připravené na vývoz.
V USA se sice prodávaly na speciální leasingové smlouvy u nichž nebylo bohužel zaručeno, že po skončení plateb přejde vozidlo automaticky do majetku nájemce. I přes to o ně byl takový zájem, že byly dokonce pořadníky. V Evropě také, i když zde byly za plnou cenu.
Elektromobil Ford TH!NK City vystavený před autosalonem.
Ford TH!NK Původní internetové stránky, není to tak dávno co byly ještě funkční.
Elektromobily Think City měly u zákazníků poměrně velký úspěch, proto když v roce 2003 společnost FORD Motors Company oficiálně oznámila ukončení výroby a stažení všech svých elektromobilů z trhu, vyvolala mnoho otázek a pochybností. Naprosté zděšení způsobila také informace, že se FORD chystá všechna zabavená vozidla po vzoru mediálně známé likvidace sportovních elektromobilů společnosti General Motors EV1 SEŠROTOVAT!
Elektromobily Ford TH!NK City měly dopadnout podobně podle vzoru General Motors EV1.
Záměry Fordu zrušit továrnu v Norsku a všechny v USA stažené elektromobily sešrotovat vyvolaly ještě silnější protesty než v případě šrotování elektromobilů EV1 od společnosti General Motors. Tato kauza nebyla sice tak úspěšně zmedializována, ale velmi účinně se do ní zapojila norská vláda, která s Fordem řešila plánovanou likvidaci domácí továrny prostřednictvím ministerstva zahraničí. Co bylo tedy možné poměrně jednoduše uskutečnit v USA s GM EV1 se naštěstí v ekologicky přátelském Norsku nepodařilo.
Svoz odebraných elektromobilů TH!NK City stejnými transporty jako GM EV1, chybělo málo a dopadly stejně.
TH!NK City odebrané uživatelům v USA byly různě poškozeny, protože původně měly být sešrotovány.
Odebrané elektromobily TH!NK City na utajovaném sběrném parkovišti v Californii.
Po dlouhých jednáních se nakonec FORD rozhodl továrnu v Norsku nebourat a celou tak jak byla včetně výrobní linky ji prodal.Většina elektromobilů Think City stažených ze silnic v USA se i díky usilovné práci mezinárodní´organizace GREENPEACE podařilo zachránit a vrátit do Norska, kde se okamžitě rozprodaly.
Greenpeace protestují proti likvidaci elektromobilů a vyvěšují transparent na hlavním sídle FORD v Norsku.
"Lithium" nové baterie - nová budoucnost
V roce 2003 se tedy měla začít psát nová kapitola výroby elektromobilů v Norsku. Nový majitel KAMKORP Microelectronics ze Švýcarska však společnost TH!NK nezachránil. Ta se po několika letech dostala do bankrotu. Naštěstí v roce 2006 bankrotující firmu koupil norský milionář Jan-Olaf Willums a ještě v témže roce připravil novou výrobní linku ze které. sjely první nové elektromobily 5. generace určené pro testy a marketingovou prezentaci.
Zachránce a nový majitel firmy TH!NK Jan-Olaf Willums.
Firma TH!NK Global navázala na Fordem připravovaný koncept nového modelu a vývoj spolu s norskými designery dokončila. V roce 2006 byl tedy představen nový TH!NK City, který stále nezapře známé "Fordovské" křivky karoserie i některých ověřených dílů v interieru.
Nový design elektromobilu TH!NK City 5. generace.
Nový model elektromobilu ale vyžaduje také nové výkonné baterie. Proto se majitel obrátil na konkurenčního výrobce elektromobilů společnost TESLA Motors se kterou se dohodl na spolupráci při výrobě Lithiových baterií. Čím větší objem výroby baterií, tím se snižuje jejich cena a ta se v případě elektromobilů velmi silně promítá do ceny koncové prodejní.
Martin Eberhard za společnost TESLA Motors a Jan Olaf Willums za společnost TH!NK uzavřeli dohodu o spolupráci.
Nový model pohání třífázový elektromotor o výkonu 30kW s kroutícím momentem 90Nm. Maximální rychlost je elektronicky omezena na 110km/h. Dojezd na jedno nabití je 200km.
TH!NK City pohled pod kapotu elektromobilu.
TH!NK City pohled na dobíjecí schránku se zástrčkou.
TH!NK City celkový pohled na přístrojový panel.
Th!nk City je díky svým kompaktním rozměrům 3120 mm délky a 1604 mm šířky velice vhodným městským vozidlem. Interiér nabízí při použití pouze dvou předních sedadel kufr o objemu 350 l. Ve verzi se zadními sedadly je kufr znatelně zmenšený.
Rozměry elektromobilu TH!NK City.
Výbava nijak nezaostává za běžnými vozidly se spalovacím motorem, samozřejmostí jsou
airbagy, ABS, klimatizace a elektrické ovládání oken a zrcátek. Navíc, jako každý správný
elektromobil, umožňuje doplňování drahocenné energie do akumulátorů při brždění. Ovládání
je také velmi jednoduché, protože vůz postrádá převodovku a s tím také i spojkový pedál.
TH!NK City pohled do interieru na přístrojovou desku.
Th!nk city splňuje všechny evropské i americké homologační předpisy. Podstoupil také několik
úspěšných crash testů, díky speciálně vyvinutému pevnostnímu rámu karoserie patří k velmi
bezpečným vozidlům. Seriová výroba se již před nedávnem rozjela a první elektromobily jsou
již v Norsku k dostání. Pro rok 2008 se počítá s vývozem do celé Evropy. Roční produkce by po
náběhu linky na plnou kapacitu měla být okolo 7000 kusů. Cena je nyní 200 000 norských korun.
Do budoucna se počítá i s otevřenou dvoumístnou verzí cabrio.
*prevziate
Komentáre