Veni, vidi, vici aneb přišel jsem, viděl jsem, zvítězil jsem. Tuhle památnou větu bychom mohli vložit do úst Dacie Logan, kdyby nějaká ústa měla a udržela si výsledky z prvního a druhého roku prodeje. Loganu se na českém trhu příliš nevěřilo, sám jsem se nemohl ubránit dojmu, že český zákazník má příliš pod kůží německý přístup a hodnoty, aby se na požádání zbláznil do velkého prostoru nabízeného za nízkou cenu a vynesl Logan na vrchol prodejních statistik.

A přece, stalo se. Dacia Logan dorazila na český trh na sklonku roku 2004 a v roce 2005 přepsala prodejní statistiky v nižší střední třídě. Čeští zákazníci zřejmě houfně přecházející ze starých škodovek či letitých ojetin na prostorný rumunský sedan prošpikovaný francouzskými komponenty vzali autosalony Dacie či Renaultu útokem a nakoupili v roce 2005 krásných 2542 Loganů.

Dacia tímto výsledkem za sebou ve svém prvním celém roce prodeje nechala i takové matadory a suverény jako Ford Focus (1561 prodaných kusů), Volkswagen Golf (1937 kusů), Opel Astra (1917 kusů) nebo Citroen C4 (878 kusů). Nepochybně fenomenální vstup tohoto nízko-nákladového vozu na velmi konkurenční český trh, hvězdná kariéra Loganu ovšem netrvala dlouho.

V roce 2006 odjelo domů v novém Loganu 1534 českých klientů, o rok později to už bylo pouze 481 zákazníků. Pokles zájmu o pomalu stárnoucí model není nic neobvyklého, zatímco ovšem Dacia s Loganem ztrácela, Volkswagen, Ford či Citroen se držely na svých číslech a prodávaly v nižší střední třídě stejně nebo i více. „Smrtelnou“ ránu navíc Loganu zřejmě zasadila dvojička Kia Cee’d a Hyundai i30.

Hlavní odbytiště Dacie leží nepochybně daleko od střední Evropy, nicméně vývoj prodejů Loganu v České republice naznačil mnohé. Směr zvolila Dacia dobrý, ale zároveň se na českém příkladu ukázalo, že nízká cena není ve zdejších zeměpisných šířkách vše. Zákazníci čekají od auta nejen prostor, ale také vysoký cestovní komfort, vysokou úroveň bezpečnosti a čím dál častěji i bohatou výbavu.

Pět plus pro Sandero

V některých ohledech nemohl Logan sloužit, a tak přišla záchrana v podobě Dacie Sandero. Nový model z produkce rumunského výrobce sdílí s Loganem drtivou většinu dílů (počet shodných komponent dosahuje až 70 %) přesto však eliminuje některé zásadní nedostatky, které mohly Loganu zabránit ve větším rozšíření a delší hvězdné kariéře na starém kontinentu.

Tak za prvé, Sandero je hatchback. Evropané své hatchbacky milují a na rozdíl od Číňanů jim auta s batohem nic moc neříkají. Useknutá záď u nás zkrátka patří k dobrým zvykům a Dacia tuhle skutečnost konečně pochopila a zohlednila. Za druhé, Dacia Sandero nevypadá jako výtvor studenta prvního stupně umělecké školy, ale dospělé auto malinko nasáklé Rumunskem, ale mnohem více atmosférou země vína, sýrů, módy a parfémů.

Za třetí, Dacia Sandero přichází s rozšířenou výbavou, kvůli níž Češi dosti často utíkají k cenově výhodným ojetinám. Za čtvrté, Dacia Sandero nabízí velkorysý vnitřní prostor, jimž ve svém mateřském B segmentu válcuje konkurenty takovou silou, až z nich odletují součástky. Za páté, Dacia Sandero stojí v nejlepší výbavě a se zážehovou šestnáctistovkou 240.000 Kč, což je v pravdě dumpingová cena.

Připravena na Česko

Auta jako Dacia Sandero se nekupují kvůli tomu, aby si v nich člověk vychutnával každou zatáčku, rozplýval se nad zpětnou vazbou od pedálů, volantu nebo bojoval s přívalem adrenalinu při každém pobídnutí motoru. Dacia Sandero se má stát věrným rodinným společníkem, pracantem a pohodovým dopravním prostředkem na trase – domov – zaměstnání – nákupní centrum – domov rozšířené čas od času o chatu, lékaře, školu nebo dovolenou.

Nebudu to natahovat a rovnou vám prozradím, že v tomto režimu si hatchback ze země Draculy počíná naprosto suverénně. Díky komfortnímu naladění podvozku Sandero výborně tlumí nerovnosti, o které stále bohužel není na českých vozovkách nouze. Tlumení rovností přitom nekončí u lehkého zhoupnutí, nýbrž pokračuje účinným odfiltrováním zvuku vyprodukovaného nápravami a koly.

V dané třídě a cenové relaci se podařilo Dacii utlumit nápravy i prahy dobře, bez přímého srovnání ani nelze s určitostí říci, zda některý z německých či francouzských konkurentů Sandero v tomto směru významně převyšuje. Komfortní naladění podvozku s sebou přináší tradiční nevýhodu v podobě náklonů v zatáčkách. Ke klidu duše všech potenciálních zájemců tyto nejsou nijak výrazné či snad děsivé.

Sandero se ve vyšších rychlostech v zatáčkách skutečně dost nakloní, ani na limitu však nepřijde o stabilitu a řiditelnost. Přestože to chvílemi vypadá na taneček na třech kolech, nepodařilo se mi vyvolat situaci, kdy by nebylo možné směr jízdy spolehlivě kontrolovat volantem a plynem. Přestože Sandero není na žádné závodění stavěno, je vysoká jízdní stabilita dobrá zpráva.

Se Sanderem se nemusíte obávat ani dálniční jízdy, hatchback solidně drží příčný směr a nezalekne se ani bočního větru. Jediný neduh spočívá ve vyšším aerodynamickém hluku v rychlostech nad 110 km/h. Reakce řízení a naladění posilovače následují zlatý standard třídy, lehkost a rozvláčnost dostala přednost před rychlými reakcemi a komunikativností.

Za řazení ode mě Dacia Sandero metál nedostane, zejména německá konkurence řadí mnohem přesněji a lehčeji, ve srovnání s takovým Peugeotem 207 si ovšem Sandero může říkat Mr. Exact. Brzdy mohly nastupovat s větší razancí a neškodila by jim ani větší výdrž při opakovaném brzdění.

Malý velký rozdíl

Motorovou paletu nového Sandera v Česku momentálně tvoří dvojice zážehových čtyřválců s objemy 1,4 a 1,6 litru a výkony 55 kW resp. 64 kW. Stejně jako v případě Loganu zatím schází turbodiesel 1,5 dCi, jenž se dostane ke slovu později. Testovaný model poháněla silnější šestnáctistovka s maximálním výkonem 64 kW/5500 ot./min. a točivým momentem 128 Nm / 3000 ot./min.

Pokud vám nesejde na nějaké té sekundě potřebné k rozpohybování auta na stovku, preferujete spíše poklidnou jízdu a jezdíte převážně sami, můžete klidně zůstat u základní čtrnáctistovky. Jestliže ovšem občas využijete celou pětici sedadel a navíc třeba vyplníte každou volnou skulinu nákladem, bude se vám mnohem volněji dýchat v Sanderu se silnějším motorem.

Rozdíl v ceně není velký, ale na dynamice se volba silnější jednotky podepíše citelně. Jste-li jediným pasažérem na palubě, Sandero s benzínovou šestnáctistovkou ochotně akceleruje a se správně zvoleným převodovým stupněm předvádí i slušné pružné zrychlení. Ve dvou pojedete v Sanderu stále svižně, ale ve třech a zejména čtyřech už musíte počítat se zhoršením dynamických vlastností.

Zvuk benzinového čtyřválce neurazí ani nenadchne. V nízkých otáčkách o sobě nedává příliš znát a zní příjemně, v otáčkách vysokých si snadno najde cestu skrze nevysokou hradbu tlumicích materiálů a začne oblažovat posádku svým lehce nakřápnutým tenorem, který se naneštěstí poslouchá asi stejně příjemně jako výsledek krátkého milostného vzplanutí mezi nehty a školní tabulí.

Nějaké skřípání není však nic ve srovnání s tím, co provádí plynový pedál chodidlu. Při prudkém sešlápnutí plynového pedálu ucítíte v závislosti na tloušťce podrážky obuvi nejdříve jemné šimrání přecházející v silné vibrace působící na chodilo pravé nohy. Vibrace přenášené na chodidlo plynovým pedálem jsou natolik nepříjemné, že si raději prudké přidání plynu rozmyslíte a nohu z plynu sundáte.

Možná jsem dostal unikátní příležitost v premiéře otestovat pokrokovou technologii úspory paliva, možná šlo o momentální, možná o konstrukční vadu. Tak či tak bych raději vibrující plynový pedál oželel. Spotřeba motoru jinak kolísá mezi 7 a 8 litry benzinu na 100 km jízdy, s lehkou nohou na plynovém pedálu můžete zajet za necelých 7,5 litru benzínu, ve městě nebo i na dálnici se můžete přiblížit 10 litrům.

Z minima maximum

Logan měl od samého počátku nálepku levného auta, nikdo tedy nemohl očekávat, že uvnitř narazí na heboučké látky a měkčené plasty. Přestože však byla jeho nízko nákladovost dlouho dopředu známa a cena ležela na evropské poměry dost nízko, nevyhnul se Logan v mnoha komentářích narážkám právě na zpracování interiéru a použité plasty. Je to levné auto, ale nemuselo tak levně vypadat, psalo se.

Je to vlastně hodně nevděčná úloha vyrábět levná a prostorná auta. Všichni vědí, že někde musíte šetřit, ale chtěli by, aby šetření nejlépe nebylo vůbec vidět a kvalita odpovídala v ideálním případě mnohem dražší konkurenci. O tohle se Dacia pokusila v novém Sanderu a docela to vyšlo. Plasty jsou samozřejmě tvrdé, dekory všechny ušlechtilé materiály pouze imitují a látky jsou stále z kategorie – hlavně levně.

Přesto vypadá Sandero uvnitř dobře a nepochybně méně lacině než Logan. Přispívají k tomu jednak zdobnější tvary palubní desky, robustnější madla dveří včetně kvalitnějších výplní a třeba i modernější volant. Sandero se uvnitř jednoduše mnohem více podoba modernímu autu a nesnaží se ani příliš maskovat příbuznost s francouzským Renaultem, který ze Sandera cítíte mimochodem na sto honů.

Z hlediska praktického užití auta není interiér ničím neobvyklý a nijak zvlášť výjimečný. Tlačítka jsou velká a teoreticky i dobře dostupná, prakticky se ovšem například takové ovladače ventilace nachází na dlouhé středové konzole příliš nízko a vyžadují při manipulaci nezvykle mnoho pozornosti. Proti tomu stojí hezký a přehledný přístrojový štít.

Odkládacích ploch mohlo být více, ty které jsou k dispozici mohly být zase objemnější. Jak kapsy na dveřích, tak přihrádka před spolujezdcem dostupným prostorem neoslní, na zadních dveřích kapsy pro změnu chybí úplně. Méně místa pro předměty naštěstí Sandero vyvažuje královským prostorem pro posádku. Vpředu i vzadu přebývá prostor nad hlavou i u ramen, riziko klaustrofobie nečíhá ani na kolena.

Sandero zaslouží pochvalu za komfortní sedačky a zejména širokou zadní lavici s optimálním sklonem, jež pokládá základy pohodlnému cestování i na dlouhých trasách na zadních sedačkách. Jen pro doplnění, víko zavazadlového prostoru ukrývá sluji se základním objemem 320 litrů, jenž po jednoduchém sklopení sedaček vzroste na 1200 litrů. Po složení sedaček bohužel v kufru zůstane schod.

O kus dál

Dacii i Renaultu je nutné přiznat snahu a pokrok. Sandero je vnější i vnitřní podobou jakož i jízdními vlastnostmi zase o kus blíže náročným evropským klientům a tedy i vozům stvořeným tak, aby odpovídaly jejich požadavkům. Logan nebylo špatné auto, ale Sandero je auto lepší. Pokud nepropadne v crash testech, přibudou hochům z marketingu Škody Auto, Fordu nebo PSA určitě vrásky na čele.

Plusy

Minusy

• vibrující plynový pedál
• pouze výškově stavitelný volant
• nad 3000 otáček hlučnější motor

Technické údaje

Motor:
Typ motoru:	zážehový
Válce / ventily:	4 / 2
Zdvihový objem (ccm):	1590
Nejvyšší výkon (kW / ot/min):	64 / 5500
Nejvyšší toč. moment (Nm / ot/min):	128 / 3000
Provozní vlastnosti:
Maximální rychlost (km/h):	174
Zrychlení 0 - 100 km/h (s):	11.5
Spotřeba-město/mimo/kombi (l/100 km):	10 / 5.6 / 7.2
Rozměry a hmotnosti:
Zavaz. prostor - sedadla/sklopena (l):	320 / 1200
Objem nádrže (l):	50
Pohotovostní hm. / nosnost (kg):	1036 / 500
Rozměr pneu:	185/65 R15
Rozměry dle nákresu - vnější rozměry:
a) délka (mm):	4020
b) šířka (mm):	1746
c) výška (mm):	1534
d) rozvor (mm):	2588
Rozměry dle nákresu - vnitřní rozměry:
g) podélný prostor vpředu min/max (mm):	950 / 1130
h) podélný prostor vzadu min/max (mm):	580 / 800
i) výška nad sedadlem - vpředu (mm):	980
j) výška nad sedadlem - vzadu (mm):	920
k) šířka vpředu (mm):	1380
l) šířka vzadu (mm):	1360
délka sedáku vpředu (mm):	480
délka sedáku vzadu (mm):	480
výška opěradla vpředu (mm):	600
výška opěradla vzadu (mm):	580
místo vzadu pod předním sedadlem:	ANO